Světová revoluce

Světová revoluce je poslední velkým spisem T. G. Masaryka a v jistém smyslu bilancí jeho celoživotních ideově politických východisek, postojů a snah. Podává memoárové svědectví o autorově činnosti v čele československého zahraničního odboje za první světové války, o peripetiích zápasu za samostatnou Československou republiku, ale obsahuje i jeho dějinně filosofické, politologické a státovědecké úvahy o charakteru světové války a historických změn, které způsobila, o myšlenkových a politických koncepcích, jež se v ní střetly, o poválečném uspořádání světa i o ideji a poslání nově vzniklého československého státu. Masaryk zaznamenává podstatné události a děje, jichž se aktivně účastnil, a vedle vlastní role se snaží hodnotit i úlohu dalších odbojových protagonistů. Válku analyzuje jako boj demokracie s teokracií, státotvorné ideje národního sebeurčení s aristokraticko-dynastickým pojetím státu, zabývá se rozdílem mezi válkou útočnou a obrannou, zamýšlí se nad zásadami mírových vztahů mezi státy, nad mravní převýchovou národů i různými národními kulturami a jejich kriterii lidství. Formuluje též základy československé státní filosofie a v závěrečném oddíle knihy vykládá a objasňuje svoji koncepci demokracie a humanity.Světová revoluce vyšla poprvé v červenci 1925 a vzbudila značný ohlas – kladný i polemický – jak v Československu, tak v zahraničí. V meziválečném období se dočkala ještě dvou českých (v roce 1930 a 1936 – s dotiskem roku 1938) a řady cizojazyčných vydání; na další českou reedici pak čekala téměř sedmdesát let. Současné, v pořadí čtvrté vydání, realizované v rámci Spisů T. G. Masaryka a připravené prof. dr. Jindřichem Srovnalem, má charakter kritické edice. V obsáhlé ediční poznámce přehledně shrnuje historii vzniku díla, ohlasy jeho prvního českého vydání i některých překladů a poté zachycuje textové rozdíly mezi jednotlivými českými edicemi. Přináší též podrobné vysvětlivky k celému spisu a obsahuje rozsáhlý jmenný rejstřík s řadou detailních biografických údajů.