Křesťanství rozumu a jiné eseje

Gotthold Ephraim Lessing (1729-1781) patří mezi ty představitele německé osvícenské filosofie, jejichž obraz je v českém prostředí velmi nevyrovnaný: Do letošního roku byla překládána buď Lessingova dramatická díla (Miss Sara Sampson, Mína z Barnheimu a hlavně Moudrý Nathan), případně jeho theatrologická pojednání (především Hamburská dramaturgie). O jeho theologická či nábožensko-filosofická pojednání nebyl do 90. let zájem, což souviselo zvláště s potřebou interpretovat Lessinga jako jednoznačného zastánce pokroku a racionality (přestože jeho osobnost a tvorba byly mnohem složitější). - Lessingovy myšlenky v oblasti filosofie náboženství a osvícenské theologie, které jsou některými badateli považovány za nejdůležitější část jeho díla, proto zůstávají v českém prostředí téměř opomíjeny. Jedinou výjimku představuje bilingvní vydání tří jeho spisů (Výchova lidského rodu, O tom, že lidé mohou mít více než pět smyslů a Ernst a Falk) v nakladatelství Trigon loni na jaře. Je to škoda, protože Lessing je typickým představitelem osvícenské, neorthodoxní protestantské theologie i liberálních úvah o původu a podstatě křesťanství. Jeho práce byly důležitým impulsem nejen k diskusím o náboženské toleranci (to je známo), ale také - a možná především - k velké debatě o vymezování hranic mezi náboženskou a sekulární oblastí. Znalost Lessingova díla je důležitá pro všechny, kdo se zajímají nejen o německou osvícenskou filosofii, ale také obecně o politickou filosofii, filosofii náboženství a filosofii dějin. Předkládaný výběr by měl tuto mezeru zaplnit. Zahrnuje ty Lessingovy texty, které se týkají zmíněné oblasti (tj. filosofie, náboženství, theologie - vynecháváme tedy všechny texty o literatuře, divadle atd.) a nebyly dosud přeloženy (proto vynecháváme Výchovu lidského rodu). Do výběru nezařazujeme texty vzniklé jako otevřené dopisy či korespondence (týká se především Lessingovy polemiky s Goezem). Výběr ukazuje Lessingovo náboženské a filosofické myšlení v celé jeho šíři (včetně ironického dialogu O vojácích a mniších), aby z něho čeští zájemci mohli poznat více než metaforu o třech prstenech z Moudrého Nathana.