Hafani Madla a já

Róza je vedoucí lifestylového magazínu pro ženy a jako novinářka je zvyklá řešit lecjaké situace. Ale na to, že si manžel najde milenku (nevěrník mizernej), připravená nebyla. Ani na to, že přijde o práci („omlazujeme!“). A tak se z luxusního společného bytu (manželka i milenka se do něj prostě najednou nevejdou) odstěhuje do pronajatého 1+1 a zatím přijme práci redaktorky na webu o domácích mazlíčcích. Aby měla ke své nové práci dostatek inspirace, syn Adam své matce přinese jako dárek štěně labradora, které někdo odložil. Róza radostí z nečekaného dárku zrovna neoplývá a myslí si, že je asi poslední člověk na světě, který by měl mít psa. Nejen že místo rozhovorů s celebritami teď píše texty o klíšťatech a kočičích záchodech, ale najednou místo návštěv vernisáží a divadelních premiér kličkuje v noci mezi exkrementy na psí loučce a ráno při venčení si povídá hlavně s důchodci a bezdomovci. Ocitá se ve světě lidí, které spojuje to, že mají psa. Ale není si jistá, že je tohle život, který chce vést. Přesto, že z některých pejskařů se stávají její přátelé. A přesto, že svět celebrit a pejskařů se jí daří propojovat. A stále také neví, jestli si chce štěně nechat. Kde by ale jinak skončilo? V útulku? Co když je Róza někdo, kdo má život téhle malé „psiny“, kterou pojmenuje Madla Labradorová, změnit? A jak Madla změní život zase jí? A to Róza navíc ani netuší, že její labradoří holka – „psina“ Madla Labradorová – stejně jako ostatní psi život svých páníčků a paniček patřičně sarkasticky komentují. Kniha je doplněna s textem ladícími ilustracemi Lukáše Jandíka.